Unikly takty a benchmarky Epycu „Milan“. Threadripper s jádry Zen 3 se jmenuje „Chagall“

Oldřich Kratochvíl

Na web se dostaly snad první benchmarky dvou 64jádrových Epyců s architekturou Zen 3. Vypadá to na jednovláknový výkon o hodně vyšší proti Epycům 7002.

Vypadá to, že po vydání desktopových procesorů AMD s novou architekturou Zen 3 ( Ryzen 5000 ) tu už máme i něco k serverové verzi, který by měla vyjít možná také ještě letos jako Epyc 7003, ovšem dosud se o ní hovořilo zejména jak o procesorech „Milan“, což je jejich kódové jméno.

Milan zdá se přinese podobné zisky v IPC (tedy výkonu na 1 MHz) jako Ryzeny 5000, ale také má hodně zvýšit jednojádrový výkon vyššími boostovými frekvencemi. AMD by tak mohlo Intelu výkonnostně hodně zatopit, i když těžko říct, zda to tentokrát pohne s nebývalou setrvačností zákazníků , pokud jde o přechod z technologicky zastarávajících procesorů Intel.

Leaker na Twitteru s přezdívkou ExecutableFix přišel minulý týden s parametry pro dva modely Milanu – oba mají 64 jader, takže by mohlo jít o nejvýkonnější modely v sestavě. Milan by stále měl mít čipletovou konstrukci s osmi CPU čiplety a devátým centrálním IO čipletem jako Epyc 7002 Rome . Jsou použité stejné 7nm CPU čiplety obsahující osm jader jako v Ryzenech 5000, takže více než 64 jader se nečekalo. A podle všech dosavadních informací ani čekat nemůže, další navýšení přinese až 5nm Zen 4.

Vyšší frekvence, ale také TDP

Tím možná nejvýkonnějším modelem bude Epyc 7763 s 64 jádry, který má údajně základní frekvenci 2,45 GHz a maximální boost 3,5 GHz. Pro srovnání, v generaci Rome měl nejvyšší výkon model Epyc 7742 s frekvencemi 2,25 GHz v základu a 3,4 GHz v maximálním (málovláknovém) boostu.

Ovšem Epyc 7763 má vyšší 280 W TDP, zatímco zmíněný model Rome jen 225 W. Proto je možná lepší srovnání se speciálním HPC modelem Epyc 7H12 , jenž také měl 280 W. Ten dokázal běžet na 2,6 GHz v základu (zde je vidět, že Zen 3 může vyžadovat na stejný takt více energie), ale maximální boost měl jen 3,3 GHz.

Druhý model Epyc 7713 , o kterém teď takto máme informace, se o dost liší. Tentokrát je TDP 225 W, čili stejné jako u generace 7002. Základní frekvence se ale proti modelu 7002 také snížila a je jen 2,0 GHz. Ale tento model má výrazně vyšší maximální málojádrový boost, který je 3,7 GHz. Jde o takt skoro jako u speciálních verzí Epyců Rome s označením „F“, které byly optimalizované na vysoké frekvence (ty mají boost 3,7–3,9 GHz). Pokud AMD takové „efkové“ modely vyrobí i v generaci Milan, možná by mohly mít frekvence ještě vyšší, třeba 4,0–4,3 GHz.

Epycy Milan prý mají také o trošku novější revizi křemíku B1, zatímco Ryzeny 5000 prý obsahují ještě stepping B0 – nebo alespoň zatím. Je možné, že B1 opravuje nějaká menší errata. Snad ale nejde o nic vážného (mohlo by jít i o funkce specifické jen pro serverovou roli), zatím se alespoň v souvislosti s Ryzeny 5000 neobjevily zprávy o nějakém problému.

První benchmarky výkonu

Stejný leaker poté publikoval testy procesoru Milan s 64 jádry. Grafy můžete vidět v galerii. První je test IPC v jednovláknové úloze s procesory na frekvenci 2,4 GHz, kde serverový Zen 3 v nových Epycích ukazuje o 11 % vyšší IPC v Cinebench R20 ST, o 18 % vyšší v Cinebench R15 ST a o 13 % vyšší v CPU-Z.

Leaker možná testoval Epyc 7713 (nebo jemu podobný vzorek), protože vedle toho uvádí i výkon ve stejných jednovláknových programech s aktivním boostem, kdy Zen 3 dosahuje oněch 3,7 GHz (a předchozí generace Rome jen 3,3 GHz, mohl by to asi být Epyc 7702). S tímto přilepšením daným vyšší frekvencí měl Milan o 22 % lepší výkon v Cinebench R20 ST, o 32 % lepší v Cinebench R15 ST a o 27 % lepší v CPU-Z.

Benchmarky procesoru se všemi vlákny aktivními pak zdá se potvrzují výše zmíněnou věc, že Zen 3 má při stejné frekvenci o něco vyšší spotřebu než Zen 2. Díky IPC tedy dosáhne lepší výkon, ale část teoretického zlepšení je zase odebrána tím, že Zen 3 při stejném TDP dosáhne o něco nižší frekvenci. V mnohovláknovém Cinebench R20 už je nárůst výkonu jen 9 % proti Rome a Cinebench R15 vychází o 11 % lépe (CPU-Z už uveden není, protože na 64 jádrech nefungoval korektně).

Jsou to bohužel zatím jen benchmarky validní spíš pro PC než pro servery. Cinebench asi zrovna tolik netěží z přechodu z čtyřjádových bloků CCX na osmijádrové a z toho plynoucího lepšího využití cache, ale serverové aplikace by mohly.

Tyto testy také byly pořízeny s omezenou paměťovou propustností – jen s DDR4-2133, navíc osazenou jen na čtyřech kanálech z osmi. Toto by snad nemělo relativní výsledky ovlivnit tolik, ale absolutní výkon Epyců Milan by s plnou osmikanálovou propustností měl být nakonec o trošku lepší.

Ryzen Threadripper 5000 je Chagall

Serverové procesory jsou pro nás zajímavé spíše teoreticky, ale na stejném základě chystá AMD také procesory Ryzen Threadripper 5000 (asi) pro platformu TRX40 . Také ta tedy dostane Zen 3, i když ještě nevíme, kdy – zřejmě je potvrzeno, že Threadripper 5000 je v plánu. Jeho kódové označení je Chagall, AMD tedy i zde začalo používat označení podle jmen slavných malířů.

Chagall neboli Threadripper 5000 bude používat opět socket sTRX4 (interně označovaný jako SP3r3), takže by měl fungovat v deskách platformy TRX40. Jen u nich bude potřeba aktualizovat BIOS.